Felix Reda

Reforma kopírovacího monopolu v EU se odkládá na Září (už zase), aby si Evropská komise mohla vyžádat podklady ke dvěma otázkám, u kterých se nemůže rozhodnout:

1. Svoboda panoramatu: Měli byste mít možnost kdekoliv v EU pořizovat a používat fotografie veřejného prostoru, aniž byste vy nebo vaše oblíbená služba na sdílení fotek museli platit kopírovací poplatky?
2. Nový kopírovací monopol pro vydavatele: Poté, co se v Německu a ve Španělsku novinám vymstily pokusy donutit Google News platit za odkazování na jejich weby, vydavatelé ještě přitvrdili: Myšlenka „zvláštního kopírovacího monopolu“ (ancillary copyright) se vrátila v ještě rozsáhlejší a nebezpečnější verzi. Měli by vydavatelé ještě více rozhodovat o tom, jak se na webu na obsah odkazuje a jak se prezentuje?

Níže obě otázky vysvětlím podrobně.

Vyplňte konzultaci ještě dnes

Můžete si vybrat, jestli chcete reagovat na obě témata, nebo jen na jedno. Odpovědi můžete psát česky, bez ohledu na jazykovou verzi otázek.
Potřebný čas: 10 minut
Uzávěrka: 11. června – ale vyplňte ji ještě dnes!

Svoboda panoramatu

Měl by každý moct volně pořizovat a používat fotky veřejného prostoru? Tweet this!

Současný stav:

Architektura a umělecká díla na veřejnosti (např. sochy a nástěnné malby) podléhají kopírovacímu monopolu – dokud neuplyne 70 let od smrti autora. V polovině členských států vám výjimky z kopírovacího monopolu známé jako „svoboda panoramatu“ umožňují volně pořizovat a používat fotografie nebo nahrávky veřejného prostoru, aniž byste museli cokoliv dalšího řešit. V té druhé polovině (včetně Francie a Belgie) budete vy nebo služba, na které takové fotky zveřejníte, muset zjišťovat, komu patří monopol, a žádat o povolení, jinak vám hrozí pokuta.

Mezi slavné příklady budov, které nesmíte fotit, jak se vám zlíbí, patří Eiffelova věž v noci (kopírovací monopol se vztahuje světelnou show), socha Malé mořské víly v Dánsku nebo dokonce i budovy Evropských institucí v Bruselu.

Protože se loni k mému boji za rozšíření svobody fotografování veřejného prostoru do celé Evropy přidalo 555 223 lidí a několik autorských sdružení, Komise chce znát váš názor, jak moc je tento problém důležitý.

Jak se to týká vás:

• Tvůrčí práce závisí na svobodě panoramatu: Pokud jste pouliční nebo novinový fotograf nebo dokumentární filmař, vaše tvorba skoro jistě zachycuje umělecká díla na veřejných místech podléhající kopírovacímu monopolu.
• Legalita vašich fotek z dovolené může být sporná: Když vyfotíte fotku a nahrajete ji na službu jako je Facebook nebo Instagram, udělujete jim právo využívat danou fotku ke komerčním účelům (konkrétně ukazovat ji ve vašem profilu na platformě financované z reklamy). V zemích bez svobody panoramatu takové právo udělit nemůžete, protože patří někomu jinému.
• Vaše oblíbené webové stránky jsou bez svobody panoramatu chudší: Wikipedie v zemích EU bez této svobody nemůže do článků vkládat fotky mnoha budov.

Nejdůležitější otázky:

• Otázka 1 – Problémy: Konzultace se ptá, jestli jste narazili na problémy. I když vás nikdy nekontaktoval žádný naštvaný držitel monopolu, podívejte se na příklady uvedené výše: Právní nejistota, jestli jsou některé běžné činnosti legální nebo ne, a omezení přístupu k podstatným informacím také představují reálné problémy.
• Otázka 3 – Vaše používání: Pokud jste někdy na Internet nahráli fotku budovy, u které jste nevěděli jistě, jestli je příslušný architekt 70 let po smrti, pak je správná odpověď „Ano, na základě výjimky“ („Yes, on the basis of an exception“).
• Otázka 5/6 – Komerční, nebo nekomerční? Všechny výše uvedené příklady se vás pořád budou týkat, i když bude svoboda panoramatu platit jen pro „nekomerční užití“: Dokumentární filmy jsou komerční, Instagram je komerční platforma a Wikipedie může využívat jen obrázky, které jsou uvolněné ke komerčnímu užití (samotná Wikipedie sice je nekomerční, ale ze zásady zveřejňují pouze ty informace, které lze volně využívat k libovolným účelům, včetně komerčního užití).

Teď vyplňte konzultaci – nebo čtěte dále o její druhé části:

*

Nový kopírovací monopol pro vydavatele

Měli by vydavatelé dostat širší copyright, aby mohli řídit, jak se na netu dostanete ke zprávám? Tweet this!

Současný stav:

V době internetu lidé vyhledávají a přistupují ke zprávám (a jinému obsahu) mnoha různými způsoby, například prostřednictvím sociálních sítí nebo přes agregátory – nemluvě o obrovském vzestupu obsahu od samovydavatelů. V důsledku toho tradiční vydavatelé ztratili část moci nad tím, jak lidé přijímají informace, a teď tvrdě lobbují za to, aby ji získali zpět.

V Německu a ve Španělsku vydavatelé přesvědčili zákonodárce, aby zkusili přinutit Google News platit za to, že propaguje jejich zpravodajské servery. Tyto zákony v praxi totálně zkrachovaly, vydavatelům (natož pak novinářům) nepřinesly ani halíř navíc a agregátoři buď svoji službu vypnuli, nebo dostali bezplatnou licenci od vydavatelů, kterým klesla návštěvnost. Zpochybnění svobody odkazovat naopak vedlo k omezení výběru pro čtenáře a zničení malých firem, které by chtěly konkurovat Googlu a vytvářet inovativní cesty, jak lidem přinášet informace.

Jenže ani pak eurokomisař Oettinger nepřestal uvažovat o zavedení tohoto katastrofálního nápadu na úrovni celé EU – a ignorovat všechny protiargumenty. Loni jsem zastavila několik pokusů přidat tento plán do mé zprávy o kopírovacím monopolu. Shromáždila jsem koalici 83 europoslanců žádajících Evropskou komisi, aby ten plán zrušila. Dokonce i někteří vydavatelé upozorňovali, že pro ně budou důsledky negativní, ne pozitivní. Z mé iniciativy Evropský Parlament varoval “před … vytvářením překážek pro vstup on-line služeb na trh zaváděním nových povinností pro křížové subvencování některých zastaralých obchodních modelů“. (V oficiální české verzi zprávy EP je tato pasáž přeložená špatně – pozn. překl.) Ale vydavatelé se nevzdávají.

Zároveň probíhá i právní bitva mezi vydavateli a autory: Když si koupíte kopírku, v ceně je započtený i poplatek pro kolektivní správce kopírovacího monopolu, ze kterého se má držitelům monopolu nahradit teoretický ušlý zisk, který údajně způsobí vaše potenciální používání dané kopírky. V nedávném rozsudku soudy zpochybnily, jestli vydavatelé mají nárok na podíl z těchto poplatků, který momentálně dostávají, nebo jestli by vše měli dostávat pouze autoři. Vydavatelé samozřejmě nejsou nadšení.

Nový kopírovací monopol, který požadují – teď nastrojený jako „související práva vydavatele“ – by posloužil jako mocná zbraň v obou bojích: K získání větší kontroly nad sdílením obsahu na Internetu i k prosazení nároku na podíl z poplatků pro kolektivní správce.

Je to jen pokus zabalit absurdní „daň z odkazů“ do líbivého pozlátka, podepřít staré obchodní modely pomocí nových zákonů a zastavit inovace. Zcela to odporuje jednoznačnému výsledku předchozí konzultace o kopírovacím monopolu: Kopírovací monopol musíme zjednodušit, aby byl pochopitelný i pro laickou veřejnost, ne ho ještě více zesložitit a rozšířit na další oblasti.

Jak se to týká vás:

• Mohlo by to nabourat způsob, jakým dnes hledáte, čtete a sdílíte články: Služby jako Google News nebo Rivva, aplikace kombinující více zdrojů jako Flipboard nebo Apple News, optimalizované „režimy čtečky“ v prohlížečích, služby pro správu záložek a blokátory reklam, sdílení odkazů na sociálních sítích – to vše by mohlo stále častěji vyžadovat předchozí souhlas vydavatele nebo licenční dohody. Používání těchto služeb by vám mohlo způsobit právní problémy a/nebo pro vás tyto služby nebudou dostupné nebo vás budou stát více peněz.
• Inovací ve zpravodajských technologiích bude méně, pokud licenční náklady a právní rizika vyřadí ze hry malé firmy a nové způsoby, jak lidem přinášet informace.
• Mohla by poklesnout pestrost zpráv, pokud méně známí vydavatelé nebudou moci oslovit nové publikum prostřednictvím agregátorů a konkurovat velkým hráčům jako rovný s rovným.
• Spotřební elektronika by mohla zdražit, pokud budou vydavatelé trvat na podílu z kopírovacích poplatků, ale zároveň dodrží své sliby, že zavedení nového monopolu nesníží odměny autorům.
• Knihovny by mohly narážet na překážky, pokud by svým návštěvníkům chtěly nabídnout seznamy četby podle jejich vkusu, které budou obsahovat úryvky z článků.
• Mohlo by to ohrozit otevřený přístup k vědeckému výzkumu, pokud se nový monopol bude vztahovat i na vydavatele vědeckých publikací, a narušit stávající dohody o otevřeném přístupu, například právo autora v některých zemích souběžně volně zpřístupnit své články na vlastním webu.

Nejdůležitější otázky:

• První čtyři otázky jsou určené pro vydavatele, můžete vybrat možnost „netýká se mne“ („not relevant“).
• Otázky 5–14 se skládají ze dvou součástí:
  • Dopad na zainteresované subjekty: Odhadněte dopad na autory, jiné držitele monopolu, výzkumné/vzdělávací instituce, poskytovatele služeb a spotřebitele.
  • Pro vydavatele novin, nebo všechny vydavatele? První tři výše uvedené dopady platí především pro vydavatele novin, zbytek hrozí hlavně v případě rozšíření monopolu na všechny vydavatele. Ve všech případech ale očekávám, že dopady budou negativní.
• Otázka 15 – Jak se zvláštní kopírovací monopol dotýká přímo vás? Pokud žijete v Německu nebo ve Španělsku, zde můžete Komisi napsat svůj názor na důsledky tamních zákonů o poplatcích z úryvků.

Vyplňte konzultaci ještě dnes

Prosím tleskejte sdílejte

Přiměli jsme Evropskou komisi, aby nám v těchto dvou důležitých bodech reformy kopírovacího monopolu věnovala pozornost. Teď musíme promluvit hlasitě a jasně – bude to mít přímý vliv na legislativní návrh, který má být zveřejněn v Září. Tyto zákony se budou týkat nás všech. Věnujte prosím trochu času vyplnění této konzultace, a pak o ní řekněte dalším!

EU chce znát váš názor: Má být veřejný prostor bez poplatků? Měli by vydavatelé dostat větší moc nad Internetem? Tweet this!

To the extent possible under law, the creator has waived all copyright and related or neighboring rights to this work.